default

Na Pálavu se nedívejte jen z naší sauny, stojí za výlet

Pálava – rozmanitá příroda a naprosto nevšední krajina. Tuto sluncem prozářenou oblast tvoří mírné kopce, mezi kterými se ukrývají říční údolí. Ty jsou hravě obklopené divokou vegetací lužního lesa, jemuž vévodí panorama bílých vápencových skal. Historii Pálavy nám dnes dokreslují bohaté archeologické nálezy. Díky nim víme, že už od doby kamenné zde žily různé lidské komunity. To musíte vidět.

Kudy se vydat?

Když k Pálavě a Novomlýnským nádržím dorazíte, tak určitě musíte projít samotné Pavlovské vrchy. Objevíte tak mnoho přírodních krás a malebných zákoutí. Našlapujte opatrně, potkáte tady totiž spousty vzácných a chráněných rostlin. A také zvířat. Nejvyšší bod Děvín má sice jen 549 m.n.m., ale nad nížinatou krajinou působí monumentálně. Na vrcholu nejvyššího masivu Děvín se nachází vysílač, na jeho nižším vrcholu pak zřícenina hradu Děvičky. Na vrcholu Stolové hory najdete Sirotčí hrádek. Na severním okraji Mikulova, na vrchu Turold, objevíte jedinou přístupnou jeskyni v této oblasti – Na Turoldu.  

CHKO Pálava byla vyhlášena v roce 1976. Narazíte tady na spoustu vzácných ekosystémů, bohaté skalní, drnové a luční stepi, lesostepi, teplomilné doubravy nebo suťové lesy. V jižní části CHKO najdete i slanomilnou vegetaci Slanisko u Nesytu. Od roku 2003 je Pálava spolu s Lednicko-valtickým areálem a lužními lesy na soutoku Moravy a Dyje součástí Biosferické rezervace Dolní Morava.

Tři vodní nádrže a přehlídka zvířat

Za severní hranicí CHKO Pálava se nachází kaskáda tří vodních nádrží, které byly na dolním toku Dyje vybudovány v letech 1975 až 1989 na ploše 3 226 ha. Důvodem k jejich vybudování byla snaha zabránit případným povodním, slouží však také k chovu ryb, k rekreaci a provozování vodních sportů. Původně byl v místě nádrží překrásný lužní komplex, který byl stavbou vodních nádrží zničen. Příroda se sem alespoň částečně navrátila a střední Věstonická nádrž byla po několika letech vyhlášena za rezervaci.

Obdivovat zde můžete bohatou faunu a flóru. Komplex nádrží dnes díky své ploše a poloze představuje nejvýznamnější zimoviště pro některé severské druhy husí, kterých tu lze pozorovat až 30 tisíc kusů. K vidění tu je také několik desítek mořských orlů, kteří zde zimují.  V létě lze zahlédnout mnohé druhy bahňáků a elegantní bílé i červené volavky. V zimě tu lze pozorovat severské kachny, morčáky velké a bílé, hoholy severní, severské husy polní a běločelé. V jeho blízkosti se nachází další přírodní památka Betlém, která se v době napuštění střední nádrže stala významným útočištěm pro četné druhy, zejména obojživelníků, kteří migrovali ze zátopové oblasti.

Horní (Mušovská) nádrž (Nové Mlýny I.) byla napuštěna v roce 1979 a zabírá plochu 531 ha. Tato nádrž nese jméno zaniklé obce Mušov, která se však nacházela v místě střední nádrže. Na severní straně Mušovské nádrže byl vybudován rekreační areál ATC Merkur Pasohlávky. Nad ním se zdvihá vrch Hradisko, kde byly objeveny zbytky římského osídlení z 2. století n.l.

Na území střední (Věstonické) nádrže (Nové Mlýny II.) byla roku 1994 vyhlášena přírodní rezervace Věstonická nádrž. Na jednom ze dvou ostrovů, které zde vznikly po napuštění nádrže, stojí zbytky kostela sv. Linharta, který byl součástí dnes už zatopené obce Mušov. Kostel je původně románskou stavbou z přelomu 12. a 13. století. Svou historickou i stavební hodnotou s románským jádrem a gotickou přestavbou se tak památka dodnes řadí k nejstarším kulturním památkám na jihu Moravy.

Druhý ostrov je archeologickou lokalitou, na níž bylo objeveno více než dva tisíce hrobů z období Velkomoravské říše. Největší ze tří Novomlýnských nádrží je Dolní (Novomlýnská) nádrž (Nové Mlýny III.) s plochou 1 668 ha s maximální hloubkou 7,8 metrů.